Několik článků o závodu v médiích:
O letním závodu 2019:
Proč se vůbec takovýto závod koná a co je jeho cílem? Cílů je několik, mimo to, že chceme ukázat, že cestování stopem je úžasný způsob jak poznat svět, že chceme potkat podobně laděné lidi a dokázat, že všude na světě žijí dobří lidé, ze kterých si můžeme vzít nezřídka příklad, tak hlavním cílem akce je pomocí DMS hlasování vybrat peníze na dobrou věc. A pro koho se vybíraly peníze v ročníku 2019? Chtěli jsme podpořit naší skvělou paralympioničku Kateřinu Novákovou, která měla sen pořídit si aktivní mechanický vozík, díky kterému by se mohla, i přes svůj hendikep, pohybovat o něco svobodněji. Takový vozík stojí 50 tisíc korun. Není to malá částka, ale my jsme doufali, že se nám ji podaří vybrat. A jak to dopadlo? To se dovíte na konci tohoto textu 🙂
Trasa závodu
A kam se jelo? Trasa Praha – Tallinn – Praha (okolo Botnického zálivu) slibovala účastníkům cestu dlouhou cca 5500 km a zavedla je na tajemný sever. Některé týmy dokonce až k samotnému Severnímu polárnímu kruhu! Na týmy čekaly zážitky z Německa, Dánska, Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy a ze země nejtajemnější – z Polska!
Kvalifikace
Aby se týmy mohly závodu zúčastnit, musely nejdříve prokázat, že na to mají. A jak nejlépe takové schopnosti ověřit? No přece opět závodem v autostopu! A tím byl kvalifikační závod, který se konal 25. 5. 2019, jehož trasa vedla končinami naší vlasti. Trasa měřila cca 500 kilometrů a úkolem bylo zdolat ji bez přestávky co nejrychleji a samozřejmě po cestě splnit několik úkolů. Ty se skládaly z několika průjezdních bodů, které svým významem nebyly jako kulturní obohacení zcela zásadní, ale stejně tak byly v závodu úkoly, které akci a její účastníky obohatily významně – jmenujme zejména návštěvu Pivovaru Chotěboř, ve kterém se účastníci mohli osvěžit tekutým chlebem národa našeho v libovolném množství – někteří až tak že i zapomněli, že jsou v závodě a ne v hospodě 🙂
Nicméně klání, kterému den předtím předcházelo předzávodní setkání, jež se protáhlo do pozdních nočních hodin, tudíž někteří do kvalifikace startovali již se ztrátou několika desítek minut, vyhrál tým ve složení Zdenda Lžíčař a Anežka Valigurská, kteří stihli absolvovat celou trasu ve skvělém čase 10 hodin a 50 minut a rázem se stali favority budoucího letního skandinávského klání.
Hlavní závod
Dne 22. 6. 2019 se v 8:00 posádky setkaly na startu závodu v Praze na Smetanově nábřeží v areálu Water Zorbing Prague odkud se společně vydaly za svým dobrodružstvím. Po odstartování se týmy rychle rozutekly na všechny strany a pokoušely se aplikovat různé strategie. Někdo se pokoušel stopovat rovnou na křižovatce u Národního divadla, jiný vyrazil tramvají do Holešovic, někdo volil metro a následnou chůzi na pumpu na výpadovce. Všichni však již tou dobou přemýšleli, jak se dostat do Skandinávie. Trajektem? Nebo delší cestou po mostech přes Dánsko? A také řešili otázku, která provází lidstvo již od nepaměti: Mám si na cestu nakoupit alkohol v Čechách a vláčet se s ním na zádech, nebo si ho mám koupit až ve Skandinávii a ohrozit tak finanční stabilitu svou i své rodiny? Nebo snad mám celý závod abstinovat? Jedno však závodníci věděli: Nesmí vypít pivo Chotěboř, které nesli celou cestu v batohu, to bylo určeno domorodcům ke splnění úkolu. Říkáte si úkoly? Jaké úkoly? Aby to posádky neměly tak jednotvárné, přichystali si organizátoři pro posádky nejrůznější úkoly, které během cesty musely, případně mohly, splnit. Plnění, a případné neplnění, jednotlivých úkolů se počítalo posádkám do jejich hodnocení a splněním některých bonusových dobrovolných úkolů mohly do poslední chvíle zamíchat samotným pořadím! Výčet nejzajímavějších úkolů uvádíme níže.
| Název úkolu | Typ úkolu | Popis úkolu |
| Děti z Bullerbynu | Povinný úkol | Posádky musely navštívit vesničku Sevedstorp u městečka Vimmerby, která byla předlohou knihy Astrid Lindgrenové Děti z Bullerbynu. Zde měly najít tři domy, ve kterých děti bydlely a v osadě vyhledat zástupce závodu (poznávací znamení: červené triko a slečna Monika). V rámci tohoto úkolu dostaly posádky jeden výtisk knihy Děti z Bullerbynu a měly v ní najít předem zadanou větu 🙂 K plnění úkolu bylo možné se dostavit pouze mezi 6 h ráno a půlnocí. |
| UMEÅ | Průjezdní bod | Posádky měly za úkol dostat se do švédského města UMEÅ a zde se vyfotit s cedulí začátku či konce obce. |
| Eukonkanto | Povinný úkol | Malé městečko Sonkajärvi je známé pořádáním Mistrovství světa v nošení partnerek – tzv. Wife carrying. Úkolem posádek bylo městečko navštívit a takovou malou napodobeninu zmíněné soutěže zde uspořádat. Úkol byl následující: Najděte minimálně dva místní páry a společně s nimi se účastněte vámi zinscenovaného závodu. Poběží tedy min. 2 cizí páry (nesmí to být žádná posádka z MČRA) + vy. Závod musí být minimálně cca 30 metrů dlouhý. Označte např. větví start a cíl závodu. Zároveň zajistěte jednu osobu, která bude celý závod natáčet. Jak to týmům šlo můžete vidět tady, tady, tady a nebo tady. 🙂 |
| Něco teplého na tělo / Něco teplého do těla | Povinný úkol | U tohoto úkolu týmy dopředu neznaly jeho znění. Teprve až když dorazily do Helsinek měly za úkol vybrat si jednu z variant bez toho, aniž by vůbec tušily, co je čeká. Jakmile organizátorům sdělily jejich volbu, dozvěděly se přesné znění úkolů. Pokud si posádka vybrala úkol „Něco teplého na tělo“ čekaly je saunovací cykly v místní komunitní sauně. Naopak pokud si vybraly „Něco teplého do těla“, čekala na ně typicky finská pizza se sobím masem. |
| Chotěbořřř | Povinný úkol | Ve Skandinávii alkohol nepatří mezi nejlevnější suroviny. Úkolem posádek bylo dovézt jedno pivo od našeho sponzora závodu, pivovaru Chotěboř, do Skandinávie (Švédsko, Finsko), darovat ho někomu místnímu a naučit ho větu: „Chotěboř má říz“. Výsledek své pedagogické práce posádky točily na video a obdarovaný musel pivo ochutnat. Jak to ve skutečnosti probíhalo můžete vidět zde a nebo zde. |
| Obálky | Nepovinný úkol | Ještě než posádky opustily ČR, měly možnost získat výhodu nad ostatními posádkami. Na 77 km dálnice D8 směrem do Německa se nachází benzínová pumpa MOL. Zde měly vyhledat v prostoru stanice zástupce organizátora závodu a mohly využít možnosti vylepšit si jejich celkový čas! Posádky mohly losovat z osudí a vytáhnout si jednu z následujících obálek: -4 hodiny, -3h, -2h, -1h, +1h +2h. Tento čas se jim buďto odečetl nebo přičetl k výslednému času. Obálek v osudí bylo pouze 6, losovat tedy mohlo pouze prvních 6 nejrychlejších posádek. |
Ale zpět k našemu závodu… Co vše závodníci viděli? Jmenujme namátkou slavnou vesničku Sevedstorp, která byla předlohou neméně slavné knize Děti z Bullerbynu, dále se mnozí vypravili až k Severnímu polárnímu kruhu, kde dokonce budoucí vítězný tým natočil televizní reportáž o tom, zda je lepší Ježíšek nebo Santa Claus a navštívili nespočet krásných měst, ze kterých si odvezli nevšední zážitky – saunování ve veřejné sauně, zahnání hladu pizzou se sobím masem, nebo noční popíjení s ostatními závodníky v centru proslulého městečka, které je v historické literatuře nazýváno Perlou Pobaltí – Tallinnu.
Celé klání, které vítězný tým zvládnul, včetně povinné 24 hodinové pauzy, za necelý týden, přesněji za úžasných 128,5 hodiny, bylo zakončeno setkáním a vyhlášením vítězů. Vítězný tým číslo 1 ve složení Eva Radilová a Tomáš Čech převzal věcné ceny, diplom pro vítězný tým a také předal Kateřině Novákové šek na krásných 63 000 korun. Přesně tato částka se podařila vybrat všem posádkám během závodu a to formou DMS. Káťa si tak mohla splnit svůj sen o novém aktivním vozíku:
„Tak jsem se konečně dočkala finální úpravy. A chtěla bych Vám moc poděkovat, že díky Autostopu můžu žít o něco snadněji a svobodněji. S tímto vozíkem je snadnější nastupování a vystupování z auta, díky jeho váze. Tím i cesta v terénu.“
Přesně toto nám Káťa napsala po několika měsících po závodu, když konečně obdržela svůj nový poklad, který si mohla díky rekordně vysoké částce vyšperkovat ještě o něco víc, než původně doufala.
Naše závodníky, stejně tak jako organizátory akce, tak mohly zahřát nejenom pocity ze skvělých nových zážitků, ale také pocit z toho, že jsme někomu mohli pomoci.
V neposlední řadě chceme poděkovat našim závodníkům, kterým se podařilo vybrat rekordní částku, veřejnosti, že se jim závod líbil natolik, že se rozhodli podpořit naši snahu, ale i našim sponzorům, pivovaru Chotěboř a GPS Dozoru, s jejichž pomocí se povedlo další ročník Mistrovství České republiky v autostopu zorganizovat!
Tým organizátorů závodu
Fotky ze závodu:
