Spaly jsme zhruba 3 hodiny a to poměrně přerušovaným spánkem, vzhledem k tomu, jak moc se stala autobusová zastávka takhle ráno frekventovaná.
V Holuboaie jsme měly za úkol najít česky mluvícího člověka a natočit s ním krátký rozhovor. K tomu se nám naopak hodila frekventovanost zastávky, díky níž jsme tento úkol splnily velmi rychle a mohly vyrazit na další cestu.
Aniž bychom to plánovaly, povedlo se nám hned po výjezdu splnit 3. úkol, když jsme nabraly novou stopařku do party a ujely s ní 30 km. Paní jela hlídat vnoučata a jela stejným směrem jako my, takže jsme spojily příjemné s užitečným.
Opět jsme si vytrpěly zdlouhavé překračování hranice z Moldavska do Rumunska. Po asi hodině umírání v autě na sluníčku se ale zadařilo a my se vydaly k Černému moři do Costinesti (pit stop).
Dorazily jsme jako první (dokonce dřív než organizátoři) a nahnaly náskok asi 4 hodiny. 24 hodinovou pauzu jsme využily na odpočinek, jídlo a potkání se s ostatními skvělými lidmi z týmů. 😊
