Dostat se z Košic nám zabralo věčnost. Dodnes nevíme proč – provoz byl v pohodě, místo na stopování také, a přesto jsme na první svezení čekali přes třicet minut. Dorazili jsme k maďarské hranici, kde to působilo úplně opuštěně. Nikde žádná auta na dohled. Po téměř dvou hodinách čekání na krátkou jízdu jsme začínali ztrácet naději.
Pak se ale štěstí obrátilo. Po těch úmorných hodinách jsme měli konečně kliku na dvě delší svezení a nakonec jsme dorazili až do Rumunska.





